Saturday, November 10, 2012

(same post from yesterday, 9 Nov, but with translation)


A relapse.

I was trying to think of a clever way to start this blog post, but can't. We have had a nice, quiet, long summer of 'no new is good news', when it comes to Martin's health. I have have wanted to start posting again, but haven't quite known how.

Recidiva

Snažila jsem se přijít na nějaký inteligentní způsob, jak napsat úvod k tomuto článku, ale nejde mi to. Co se týče Martinova zdraví, máme za sebou krásné, tiché a dlouhé léto, ve stylu ´žádné zprávy - dobré zprávy´. Chtěla jsem začít zase psát tenhle blog, ale nějak jsem nevěděla jak. 

We have been living in the tension of sickness and health- with mostly good days for Martin. But having to remember that even though he was feeling better, we are still on a long marathon journey...feeling the tension between enjoying the moment and remembering the reality. Maybe later I will share more about this.

Žili jsme v napětí mezi nemocí a zdravím - a většinou měl Martin ten dobrý den. Ale mít pořád na paměti  že i když je mu teď lépe, pořád je před námi ještě dlouhá cesta...  Pořád cítit to napětí mezi užíváním si okamžiku a uvědomováním si reality. Možná o tom později napíšu víc.

Yesterday, he was feeling OK. Life was in full motion for our family.
But tonight, it has stopped. I'm sad to say that that I don't have to 'remember' that Martin is sick. I just have to turn the corner and see. He is so sick.

Včera se cítil dobře. Život naší rodiny byl v plném proudu. Ale dnes večer se zastavil. Nerada přiznávám, že už nemusím ´pamatovat´ na to, že je Martin nemocný. Nastane obrat a je to jasně vidět. Je moc nemocný.

The doctor called yesterday and said that he had some bad results to his regular blood work. He's had a relapse. Today he's started another intense circle of really strong chemotherapy. He is able to be an outpatient, but has to go in every morning for at least two weeks for and IV of glorified rat poisoning. Literally, that is what it is. There should be a Mr. Yuck sticker on the stuff they are putting in him.

Včera volal doktor a oznámil nám, že výsledky Martinových pravidelných krevních testů jsou špatné. Nastala recidiva.Dnes tedy začal další intenzivní cyklus chemoterapií. Mohl by být ambulantním pacientem a každé ráno po dobu minimálně dvou týdnů musí chodit na intravenózní aplikaci vychvalovaného jedu na krysy. To je to, co mu dávají, doslova. Měla by na tom být nálepka Mr. Blevajz.

Today after his first injection, we took a nice long walk together from Karlovo Namesti to Mala Strana to meet my parents for lunch. He still seemed well and I was hopeful. This isn't so bad. Within a few hours, we returned home and I am brought right back to a very familiar place. Overwhelmed. Scared. Trying to care for Martin who is so very sick tonight. Trying to remember our walk across the bridge today. Trying to remember what I was reminded of yesterday by two special friends, that the Lord says,  'I will help you,' 'I will defend you,' 'I will never leave you,' I want to be close to you,' 'I am the Lord.' That He will be and do those things for Martin. Tonight. 

Dnes jsme se po jeho první injekci vydali na krásnou dlouhou procházku z Karlova náměstí na Malou Stranu a pak jsme si zašli s mými rodiči na oběd. Martin se zdál být v pořádku a já byla plná nadějí. Tohle přece není tak zlé. Po pár hodinách jsme se vrátili domů a já spadla zase tam, kde jsem bývala. Zdrcená. Vyděšená. Snažím se postarat se o Martina, kterému je dnes večer velmi zle. Snažím se myslet na to, jak jsme se procházeli po mostě. Snažím se myslet na to, jak mi včera mi dva blízcí přátelé připomněli, že Pán říká, ´Pomůžu Vám,´ ´Budu Vás bránit,Nikdy Vás neopustím,´ ´Chci Vám být nablízku,´ ´Já jsem Pán´Připomněli mi, že On tu pro Martina bude a  tyto věci učiní. Dnes večer.

Please, if you pray, please pray for Martin and for these next two or three weeks. So many of our past updates (not on this blog, but in person) have been so positive, and so much more fun to share, that I really hesitate to post this. But I know it's important. It is such a gift to be connected to you all.

Prosím, modlete se za Martina, hlavně v nejbližších dvou až třech  týdnech. Zprávy od nás bývali obyčejně pozitivní a veselejší, takže opravdu váhám s tím tenhle článek zveřejnit. Ale vím, že je to důležité. Být s Vámi takhle ve spojení. Je obrovský dar.


thank you Klára Fleková

1 comment:

  1. Praying as a Western European conference this morning. We love you all. Jim for the region.

    ReplyDelete