Saturday, December 22, 2012

once again.



As a joke, I was going to just post the same exact post from 12 December, with nothing added or changed.  Unfortunately, after the tests from this week, the results and information are almost the same.  


 Možná by to byl dobrý vtip, kdybych zkopírovala text z 12.12. aniž bych tam něco změnila nebo upravila. Bohužel výsledky testů a zpráva od doktora je doslova stejná jako ta poslední.



from 12 DEC, with just a few small changes in red.
drobné odchylky dnešní zprávy oproti té minulé jsou červeně




"We got a call from the doctor this (afternoon) morning with results from Martin's blood and bone marrow tests. The cancer cells are still there in his bone marrow. They are still there. The doctor said that they are minimal, but still there. 

Dnes (odpoledne) ráno nám zavolali z nemocnice ohledně Martinových výsledků testů krve a kostní dřeně. Rakovinové buňky v jeho kostní dřeni stále ještě jsou. Stále tam jsou. Doktor říká, že jejich množství je minimální, ale jsou tam.

Martin went back in to start the daily doses of the poison treatment this afternoon. He has to go for (9) 8 days. That is his (our) next countdown and then the doctors will see what's next. 

Martin se tedy dnes odpoledne vrátil k obvyklé léčbě denní dávkou jedů. Musí proto  dalších (9) 8 dní chodit do nemocnice. To je pro něj (nás) další odpočítávání a po těch osmi dnech nám doktoři budou schopni říct co dál.  

This is the season for countdowns and waiting. We aren't looking farther than 8 days. Even as I type this, I feel (very) disappointed but not devastated. I am certain that is from being held in prayer all around the world today. Thank you. 

Tohle je období odpočítávání a čekání. Nedohlédneme dále než za těch osm dní. I teď, když to píšu, si připadám (velmi) zklamaná, ale ne zničená. Jsem si jistá, že  je to díky tomu, že za nás dnes po celém světě modlíte. Děkuji "


On one hand, not much has changed. We, especially Martin, are just moving forward and doing what we are told. Same as last week. We are doing our best to have hope, to trust, take one day at a time, not worry, and even be a little in the 'Christmas spirit'.





Na jednu stranu se toho moc nezměnilo. My, Martin zejména, jdeme dál a děláme to, co máme. Stejně jako minulý týden. S vypětím všech sil se snažíme doufat, věřit, nedělat si starosti, zvládnout jeden den za druhým a mít aspoň trochu vánoční náladu.

 But something has changed. We have one more set of 'bad' test results. Three in a row, now. Martin has 8 more treatments behind him and 9 more in front of him. We are encouraged from week full great visits and meetings- a small Christmas party, visits from good friends and a prayer meeting for us at our Church. It also included an ear infection for Mia and some sleepless nights, which reminded me of last Christmas season. 

Na druhou stranu se něco se přece jen změnilo. Máme o jedny špatné výsledky testů víc. Teď jsou to tedy tři za sebou. Martin má za sebou o 8 terapií víc a 9 dalších ještě před sebou. Minulý týden nám přinesl i povzbuzení, spoustu našich dobrých přátel přišlo na návštěvu a v církvi jsme uspořádali modlitební setkání. Minulý týden ale také měla Mia infekci ucha a zažili jsme několik probděných nocí. To vše mi připomnělo minulé Vánoce.

Last year, Martin was in the hospital and Sofia was just getting over a few weeks of pneumonia. November and December were so full of sickness. I remember saying desperately to a friend, 'I just need to see one person get better in my home'. I remember it being sad and hard, but just so thankful that Martin was alive and was going to make it out. This year IS better. (I'm writing this to remind myself). Martin is HOME with us. Mia got sick, and now is almost back to normal- in a total of 3 days!

Loni byl Martin v nemocnici a Sofia měla několikatýdenní zápal plic. Listopad a prosinec byly plné nemoci. Pamatuji si, jak jsem se zoufale svěřovala kamarádce, že potřebuji, aby se aspoň jednomu člověku doma udělalo lépe. Pamatuji si, že jsem byla smutná a uzavřená, ale zároveň také vděčná, že Martin je naživu a dostane se z toho. Tento rok JE lepší. (Tohle píšu, abych to připomněla sama sobě). Martin je s námi DOMA. Mia je nemocná, ale už je skoro v pořádku - trvalo to jen 3 dny!

and even though it seems like this has been a year full of bad news, not only in our house, but in the community of those around us, in Connecticut, all over....we have a little deeper understanding of sorrow, suffering and following Jesus through it all. I think we all do. All of you who have joined us in this, or who are also have heavy hearts for a million reasons, it is the perfect time to come together and celebrate the coming of hope and peace and joy. Not that it is coming, but that already God is with us, Emmanuel. This good news really does far outshine the bad news....even the horrendous news. Really. Truly. 

I'm fighting for this perspective this week. 

A ačkoli se zdá, že tento rok byl plný špatných zpráv a to nejen pro nás doma, ale i pro lidi v našem okolí, v Connecticutu, všude... o trochu lépe teď rozumíme zármutku, utrpení a následování Ježíše. Myslím, že to tak prožíváme všichni. Vy všichni, kdo jste se k nám připojili, nebo máte obtěžkané srdce z milionu jiných důvodů, teď je ten ideální čas spojit se a oslavovat příchod naděje a míru a radosti. Nejen ten příchod, ale i to, že Bůh už je s námi, Emmanuel. Tato dobrá zpráva úplně zastiňuje ty špatné... dokonce i ty příšerné zprávy. Vážně. Opravdu.

O tento náhled na věc tento týden usiluji.

No comments:

Post a Comment