the Hasik girls.

Many of you have been asking how are the girls and I doing. I must say that it's harder for me to write about this than updates on Martin's health.

Hodně z vás se ptá jak se daří mě a holkám. Musím přiznat, že psát o tom je pro mě těžší, než psát o Martinově zdraví.

We are ok. Not great. I would say that the days average out to OK. I've had some low moments that have been hard to move out of and we have also had some really special time together, the girls and I. The mornings are hard. Afternoons, usually after I see Martin get easier, and the evenings are usually fun with visitors.

Daří se nám “OK”. Ne výborně. Řekla bych, že se dny zprůměrují do “OK”. Bylo pár momentů, kdy jsem na tom byla hodně špatně a bylo těžké se odrazit a jít dál, ale taky se nám podařilo prožít pár vyjímečných chvil, jen já a holky. Rána bývají nejtěžší. Odpoledne, obvykle po mé návštěvě u Martina, se cítím lépe a večery jsou většinou příjemnější, protože za námi často chodí návštěvy.

One of the hardest things for everyone is that Sofia still hasn't been able to visit Martin because of a cough. His immune system is so weak that we must be healthy to visit. She and Martin have a super special relationship and we can't wait for her to visit. Please pray that it will be soon.

Jedna z nejtěžších věcí pro všechny je, že Sofia ještě nemohla Martina navštívit, kvůli jejímu kašli. Jeho imunitní systém je tak slabý, že musíme být naprosto zdraví, abychom jej mohli vidět. Sophia s Martinem mají silný a speciální vztah a už se nemůžeme dočkat, až ho bude moci také navštívit. Prosím modlete se aby to bylo možné co nejdřív.

I struggle with what to write because I want to be honest with you and share that this has been a really difficult time for me, and for the girls. I know that that is completely understandable and expected. But I am still thinking about how and what to share. I really don't want this blog to become a place where your hearts are pulled by stories and pictures of the girls away from their daddy and stories of a tired mama, but rather keep you informed about Martin's health and ways the God is meeting us moment by moment. I know it's all so connected, and WE are fighting this as a family and as a community.

Zápasím s tím co dál psát, protože k vám chci být upřímná a musím říct, že je to opravdu moc tězké období, jak pro mě, tak pro holky. Ja vím, že je to úplně pochopitelné a normální, že se s tím počítá. Přesto i tak stále přemýšlím jak a o co se s vámi podělit. Opravdu nechci, aby se vám u tohoto blogu jenom zarmoutilo srdce pri čtení o tom, jak jsou holky oddělené od tatínka, u smutných příběhů o vyčerpané mamince. Radši bych vás chtěla skrze tento blog informovat o Martinově zdravotním stavu a o tom, jak se nás Bůh dotýká moment po momentu. Také ale vím, že je to vše propojené a my s tím zápasíme jako rodina i jako společenství.

Thanks for your patience as I learn how to do this.... Learn how to share about these things in such a public way, learn how to support and encourage my husband as he fights Leukemia, learn how to be a mom during such a confusing time for the little ones...learn how to trust and believe and lean into pain. I really do want to learn and to know God more tomorrow than I do today, I just feel a little clumsy.

Děkuji vám za vaši trpělivost, snažím se to naučit... Naučit se, jak se sdílet na tak veřejném místě, naučit se jak nejlépe podporovat a povzbuzovat svého manžela v jeho zápase s leukemií, naučit se jak být mámou během tak zmateného období pro naše malé deti, naučit se jak důvěřovat, věřit a učit se z bolesti. Opravdu se chci víc naučit o Bohu a znát ho lépe zítra, než dnes, jen si dnes přijdu trošku neohrabaná.