hospital visit, 14 Dec

Sofia stayed home again from školka, so I wasn't sure if I would be able to go the hospital today or not. I spoke with Martin this morning and he said that he was feeling a little better and would be glad for a visit today. Once I saw that Fia was feeling better, good enough to stay with Nikola and that Mia was healthy, in a great mood and needed to get out of the house, we got everything set and were on our way.

Sofia zase nemohla jít do školky a musela zůstat doma, tak jsem si nebyla jistá, jestli vůbec budu moct dneska jít do nemocnice. Ráno jsem mluvila s Martinem a řekl mi, že se cítí trošku lépe a byl by moc rád, kdybych ho mohla přijít navštívit. Když jsem viděla, že i Fii je dost dobře na to, aby mohla zůstat s Nikolou, a že Mia je zdravá, má moc dobrou náladu a potřebuje se dostat ven z bytu, dala jsem všechno dohromady a vyrazily jsme.

I took Mia in the back carrier and she talked the ENTIRE way (I could understand maybe half of what she said). I couldn't wait for her to continue this conversation about the world with Martin.

Posadila jsem si Miu do nosítka na zádech, a ona mluvila CELOU cestu (rozuměla jsem sice asi jen polovině toho, co říkala). Nemohla jsem se dočkat, až popovídá všechno Martinovi.

We walked in and he had just woken up from a nap; we might have woken him up. He had slept through lunch. His left eye was almost completely swollen shut. And he had burning hives all over his forearms. These symptoms had appeared within minutes of waking up. Almost everyday he is receiving a lot of different blood transfusions and antibiotics. The doctor came right away and said that this was just an allergic reaction to a blood transfusion and they gave him some other drugs to stop the burning in his arms and cause him to fall asleep. He could barely keep his eyes open within a few minutes.

Vešli jsme do pokoje, když se Martin zrovna probouzel, možná jsme ho probudily my. Spal přes poledne, prospal i oběd. Jeho levé oko bylo tak nateklé, že ho ani nemohl otevřít. Taky se mu objevila kopřivka na předloktí. Tyto symptomy se projevily do pár minut po té, co se probudil. Skoro každý den dostává různé krevní transfuze a antibiotika. Doktor přišel hned a potvrdil, že je to alergická reakce na krevní transfuzi a dále naordinoval jiné léky aby přestalo svědění a pálení na rukou, po kterých Martin hned usnul. Jen ztěží udržel otevřené oči ještě pár minut.

Mia finished the gingerbread cookie she had taken from his stash of goodies, I sent some SMSes to cancel some of his visits for the afternoon and we said goodbye.

Mia dojedla perníčky, které našla v Martinově zásobě dobrot, já jsem poslala pár SMS, abych zrušila odpolední návštěvy těch, kteří měli v plánu přijít a pak jsme se rozloučily.

I stopped one of his doctors on the way out to ask about all of these side-effects and symptoms. The good news is that he is done with the chemotherapy treatment! Now they are continuing with this strong drug treatment called ATRA and are waiting for his body to start producing good levels of white blood cells that will mature. He is not there yet. He said that during the first 10 days of the treatment, which is behind us it was critical that there was no bleeding. Now his body will react in all sorts of ways and they will treat the symptoms to make him more comfortable...but it is a waiting game to see how long it takes for his immune system and blood tests to be more normal- normal enough to come home and finish this treatment as an outpatient. He said the 6-weeks term is just a guess, it could me much sooner or later. I could tell he was careful not to get my hopes up.

Zastavila jsem jednoho z jeho doktorů abych se ho zeptala na různé vedlejší účinky léčby, které Martina trápí. Dobrá zpráva je, že už má celou chemoterapii za sebou! Lékaři teď budou pokračovat v podávání léku jménem ATRA a čekáme na to, až bude jeho tělo schopno samo produkovat dostatečné množství bílých krvinek. Není ještě u konce. Doktor mi dále řekl, že bylo zásadní, že během těch 10 dní léčby nedošlo k žádnému krvácení. Jeho tělo teď bude na léčbu různě reagovat a lékaři se budou zabývat těmito syndromy, aby mu ulevili. Je to ovšem otázka času kdy se zpraví jeho imunitní systém a výsledky krevních testů budou normální – dost “normální” na to, aby mohl jít domů a dokončit léčbu tam. 6 týdnů je pouze odhad, může to být mnohem kratší nebo delší doba. Poznala jsem, že doktor byl hodně opatrný a nechtěl, ať si dělám falešné naděje.

So the good news is that after this first phase of 10 days, it seems his body has responded well to the treatment. The bad news is that he could be very uncomfortable for a long time.

Dobrá zpráva je, že po této desetidenní fázi Martinovo tělo reaguje na léčbu dobře. Špatná zpráva je, že léčba může být hodně nepříjemná a dlouhá.

Please pray that he will not be in too much pain. For strength and comfort. For patience as his body heals. And of course, for healing and for this to be precious time between he and the Father.

Prosím, modlete se, aby Martin neměl bolesti. Za sílu a útěchu. Za trpělivost kterou potřebuje když se jeho tělo uzdravuje. A samozřejmě za uzdravení a za to, aby to byl vzácný čas mezi ním a jeho Otcem.

thanks Nina Rabe for translation